Tisíce dětí dnes v kraji poprvé usedají do školních lavic. Nejvíce jich přichází do prvních tříd v okresech Praha-východ a Praha-západ. I když se děti do školy obvykle těší, je to pro ně mimořádně náročná změna.
STŘEDNÍ ČECHY Zhruba jedenáct tisíc dětí dnes poprvé usedá do lavic středočeských základních škol. Je jich o několik stovek méně než v loňském školním roce, kdy se v kraji začalo na základním stupni vzdělávat 11 723 prvňáčků.
„Do kraje se díky pracovním možnostem a možnostem výstavby rodinných domů stěhují mladé rodiny,“ vysvětluje radní pro oblast školství Milan Němec. „Když se tu rodina usadí, děti se v kraji přirozeně rodí. Praha a střední Čechy tedy tolik nepociťují, že by děti chyběly,“ dodává Němec. Nejvíce nových žáků mají v prstenci kolem Prahy, v okresech Praha-východ a Praha-západ, kde v některých místech dokonce rozšiřovali školy nebo stavěli nové.
„Když to zaokrouhlíme, do první třídy se letos hlásilo asi 13 tisíc dětí a do středních škol teď nastupuje asi 15 tisíc žáků. Zatím je stále nižší počet těch, kteří nastupují, než těch, kteří vyjdou z devátých tříd,“ dodává Němec.
Dítě musí přijmout autoritu a nový kolektiv
Rozdíl mezi počtem dětí, které přicházejí k zápisu a které pak do prvních tříd skutečně nastoupí, je dán tím, že některým dětem je po zápisu navržen odklad nástupu do prvních tříd o rok. To se letos týkalo 2 114 z 12 673 dětí, které rodiče k zápisu přivedli. „Většinou ti, co mají navržený odklad, skutečně nenastoupí. Takže se dá předpokládat, že do první třídy půjde zhruba jedenáct tisíc dětí,“ říká radní pro oblast školství Milan Němec.
Konečné počty nově příchozích dětí tak budou školy znát už dnes. Nepředpokládá se, že by další děti nastupovaly ještě v průběhu září.
Odborníci se shodují v tom, že i když se děti do školy těší, klade na ně nové prostředí nemalé nároky.
„Dítě se musí naučit zvládnout relativně dlouhodobé odloučení od rodiny, přijmout autoritu učitele, soustředit se na výuku a začlenit se do skupiny spolužáků,“ radí rodičům na svém webu psyx.cz psycholožka Michaela Peterková.
Upozorňuje rovněž, že úspěšný nástup dítěte do první třídy závisí na tom, jak se rodičům podaří vytvořit představu budoucího školáka o významu školy a dobrých studijních výsledcích. „Platí, že dítě vyhodnotí svoji snahu jako úspěšnou nebo neúspěšnou podle toho, jak je toto snažení někým důležitým oceněno. A nestačí pouze slovní zdůrazňování důležitosti vzdělání,“ vysvětluje psycholožka.
„Vybavuji si, že s námi byli ve třídě za lavicemi rodiče, aby mohli utěšit dítě, které by plakalo. Strašně jsem se do první třídy těšil,“ vzpomíná na svůj první školní den na základní škole v Berouně moderátor Leoš Mareš.
„Začala škola a bylo to samé: tohle nedělej, tohle neříkej, tam nechoď, uč se, vždyť to je hrozné. Když jsem šel do první třídy, opravdu jsem nebyl nadšený, škola mě nikdy neoslovila,“ vybavuje si v paměti herec Ota Jirák.
Pro rodiče znamenal první školní den jejich dítěte i nemalé výdaje. Školní pomůcky pro prvňáka vyšly zhruba na tři tisíce korun.
Vlasta Horváth zpěvák, Čerčany
»Dostali jsme i dáreček
Do prví třídy základní školy jsem chodil v Senohrabech u Prahy, kde jsme bydleli. Dobře si vzpomínám, že jsem tenkrát nastupoval se svým velkým kamarádem Fandou. I když jsme oba byli dost nervózní, tak jsme se myslím tenkrát docela těšili. Pro „soudružku“ učitelku jsem si nesl kytičku a doufal jsem, že na nás bude hodná. Paní učitelka řekla pár uvítacích slov a myslím, že jsme dostali i malý dáreček.
Pavel Patera hokejista, Unhošť
»Učitelku už jsem znal
Do školy jsem se těšil, protože jsem věděl, že budeme mít paní učitelku Náprstkovou, kterou jsem znal už dřív a věděl jsem, že je hodná. První den se mnou šli oba rodiče a měl jsem předem domluvené, s kým budu sedět v lavici. S tím kamarádem jsem seděl první tři třídy, než jsem odešel, a on je teď shodou okolností můj švagr.
Leoš Mareš moderátor, Beroun
»Cítil jsem se velký
Doteď si pamatuju, že jsem první den na základní škole v Berouně dostal veliké sluníčko místo jedničky na uvítanou. Už nevím, v jaké to bylo formě, ale evidentně to mělo velkou sílu, že si to i po 28 letech pamatuju jako dneska. Také si vybavuji, že s námi byli ve třídě za lavicemi rodiče, aby mohli utěšit děti, které by plakaly. Strašně jsem se do první třídy těšil, měl jsem pocit, že už jsem velký. A teď se zase těším na 3. září 2012, kdy povedu svého syna do první třídy.
Aneta Langerová zpěvačka, Říčany
»Miluji vůni nových sešitů
Pamatuju si, že jsme stály s mámou před školou a ona se mi marně snažila vysvětlit, že pro mě po skončení výuky opravdu přijde. Měla jsem stále pocit, že tam budu muset zůstat navždy...
Sedla jsem si ke klukovi, se kterým jsem se okamžitě skamarádila, a na to, jestli mě pak někdo vyzvedne, nebo ne, jsem samozřejmě ihned zapomněla. Kromě toho všeho miluju vůni nových sešitů, a tam to tenkrát přesně tak vonělo.
O autorovi| Alena Rokosová, s přispěním Richarda Guryči
Zdroj: Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy (střed)
STŘEDNÍ ČECHY Zhruba jedenáct tisíc dětí dnes poprvé usedá do lavic středočeských základních škol. Je jich o několik stovek méně než v loňském školním roce, kdy se v kraji začalo na základním stupni vzdělávat 11 723 prvňáčků.
„Do kraje se díky pracovním možnostem a možnostem výstavby rodinných domů stěhují mladé rodiny,“ vysvětluje radní pro oblast školství Milan Němec. „Když se tu rodina usadí, děti se v kraji přirozeně rodí. Praha a střední Čechy tedy tolik nepociťují, že by děti chyběly,“ dodává Němec. Nejvíce nových žáků mají v prstenci kolem Prahy, v okresech Praha-východ a Praha-západ, kde v některých místech dokonce rozšiřovali školy nebo stavěli nové.
„Když to zaokrouhlíme, do první třídy se letos hlásilo asi 13 tisíc dětí a do středních škol teď nastupuje asi 15 tisíc žáků. Zatím je stále nižší počet těch, kteří nastupují, než těch, kteří vyjdou z devátých tříd,“ dodává Němec.
Dítě musí přijmout autoritu a nový kolektiv
Rozdíl mezi počtem dětí, které přicházejí k zápisu a které pak do prvních tříd skutečně nastoupí, je dán tím, že některým dětem je po zápisu navržen odklad nástupu do prvních tříd o rok. To se letos týkalo 2 114 z 12 673 dětí, které rodiče k zápisu přivedli. „Většinou ti, co mají navržený odklad, skutečně nenastoupí. Takže se dá předpokládat, že do první třídy půjde zhruba jedenáct tisíc dětí,“ říká radní pro oblast školství Milan Němec.
Konečné počty nově příchozích dětí tak budou školy znát už dnes. Nepředpokládá se, že by další děti nastupovaly ještě v průběhu září.
Odborníci se shodují v tom, že i když se děti do školy těší, klade na ně nové prostředí nemalé nároky.
„Dítě se musí naučit zvládnout relativně dlouhodobé odloučení od rodiny, přijmout autoritu učitele, soustředit se na výuku a začlenit se do skupiny spolužáků,“ radí rodičům na svém webu psyx.cz psycholožka Michaela Peterková.
Upozorňuje rovněž, že úspěšný nástup dítěte do první třídy závisí na tom, jak se rodičům podaří vytvořit představu budoucího školáka o významu školy a dobrých studijních výsledcích. „Platí, že dítě vyhodnotí svoji snahu jako úspěšnou nebo neúspěšnou podle toho, jak je toto snažení někým důležitým oceněno. A nestačí pouze slovní zdůrazňování důležitosti vzdělání,“ vysvětluje psycholožka.
„Vybavuji si, že s námi byli ve třídě za lavicemi rodiče, aby mohli utěšit dítě, které by plakalo. Strašně jsem se do první třídy těšil,“ vzpomíná na svůj první školní den na základní škole v Berouně moderátor Leoš Mareš.
„Začala škola a bylo to samé: tohle nedělej, tohle neříkej, tam nechoď, uč se, vždyť to je hrozné. Když jsem šel do první třídy, opravdu jsem nebyl nadšený, škola mě nikdy neoslovila,“ vybavuje si v paměti herec Ota Jirák.
Pro rodiče znamenal první školní den jejich dítěte i nemalé výdaje. Školní pomůcky pro prvňáka vyšly zhruba na tři tisíce korun.
Vlasta Horváth zpěvák, Čerčany
»Dostali jsme i dáreček
Do prví třídy základní školy jsem chodil v Senohrabech u Prahy, kde jsme bydleli. Dobře si vzpomínám, že jsem tenkrát nastupoval se svým velkým kamarádem Fandou. I když jsme oba byli dost nervózní, tak jsme se myslím tenkrát docela těšili. Pro „soudružku“ učitelku jsem si nesl kytičku a doufal jsem, že na nás bude hodná. Paní učitelka řekla pár uvítacích slov a myslím, že jsme dostali i malý dáreček.
Pavel Patera hokejista, Unhošť
»Učitelku už jsem znal
Do školy jsem se těšil, protože jsem věděl, že budeme mít paní učitelku Náprstkovou, kterou jsem znal už dřív a věděl jsem, že je hodná. První den se mnou šli oba rodiče a měl jsem předem domluvené, s kým budu sedět v lavici. S tím kamarádem jsem seděl první tři třídy, než jsem odešel, a on je teď shodou okolností můj švagr.
Leoš Mareš moderátor, Beroun
»Cítil jsem se velký
Doteď si pamatuju, že jsem první den na základní škole v Berouně dostal veliké sluníčko místo jedničky na uvítanou. Už nevím, v jaké to bylo formě, ale evidentně to mělo velkou sílu, že si to i po 28 letech pamatuju jako dneska. Také si vybavuji, že s námi byli ve třídě za lavicemi rodiče, aby mohli utěšit děti, které by plakaly. Strašně jsem se do první třídy těšil, měl jsem pocit, že už jsem velký. A teď se zase těším na 3. září 2012, kdy povedu svého syna do první třídy.
Aneta Langerová zpěvačka, Říčany
»Miluji vůni nových sešitů
Pamatuju si, že jsme stály s mámou před školou a ona se mi marně snažila vysvětlit, že pro mě po skončení výuky opravdu přijde. Měla jsem stále pocit, že tam budu muset zůstat navždy...
Sedla jsem si ke klukovi, se kterým jsem se okamžitě skamarádila, a na to, jestli mě pak někdo vyzvedne, nebo ne, jsem samozřejmě ihned zapomněla. Kromě toho všeho miluju vůni nových sešitů, a tam to tenkrát přesně tak vonělo.
O autorovi| Alena Rokosová, s přispěním Richarda Guryči
Zdroj: Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy (střed)