V jakém stavu jste přebíral školství v regionu, jaké největší problémy před Vámi stojí, jak je chcete řešit?
Na Vaše otázky se pokusím vedle slovního hodnocení použít i tradiční škálu.
Školství v regionu souvisí s celkovou školskou politikou státu, z které nadšen nejsem.
Výbornou bych dal snahám mnohých ředitelů o zlepšení kvality škol, výuky, vzdělávání učitelů, zapojování se do různých rozvojových programů, zahraničních aktivit a zdolávání překážek v podobě zbytečného administrování v důsledku špatných zákonů. Teď je čeká realizace nového způsobu přijímacího řízení a možná připravované maturity.
Tyto zbytečně složité, drahé a podle mého názoru nedomyšlené projekty, ubírají síly pro plnění zásadních úkolů, pro které jsou školy zřízeny. Připomíná mi to realizaci INDOŠe, tvorbu ŠVP, režim správního řízení, psaní hodnocení žáků na základních školách, které na středních školách téměř nikdo nečetl, a při přijímacím řízení neměli téměř žádnou váhu.
Rád bych se mýlil, ale obávám se, že to bude smutný příběh. Praxe prověří, zda možná i dobře míněné záměry se ukáží jako něco, co je potřeba přepracovat nebo úplně změnit.
To vše v prostředí nedostatečného financování, spíše podfinancování škol v oblasti investic do škol a platů pedagogických i nepedagogických pracovníků.
Komplexní odpověď na otázku stavu školství v regionu lze najít ve výroční zprávě, která bude schvalována dne 13. 3. na zastupitelstvu kraje. Tam se mj. můžete dozvědět, jak jsou plněny nebo neplněny priority Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji 2008.
Chvalitebně hodnotím obsazení vedení většiny škol. V menšině jsou školy s problémovým vedením, konfliktními vztahy s veřejností, rodiči resp. jejich zástupci.
Dobrou dávám za problematické změny v kvantitativním i kvalitativním vývoji učňovského školství, relevanci oborové struktury studijní nabídky odborného školství vzhledem k potřebám pracovního trhu. Nedostatek odborných učeben a dílen, jejich zastaralé vybavení technologiemi a pomůckami.
Dostatečná úzce souvisí s problémem podfinancování kapitoly školství a investic v minulém období. Důsledkem je především stavebně technický stav mnoha budov. Špatný stav střech, oken, osvětlení, vytápění atd. Možná jsou na tom lépe střední školy všech typů, hůře ZUŠky a ZŠ speciální. Abych byl objektivní, říkám, že u všech typů se najdou světlé výjimky, které mohou být příkladem a cílem.